|
|
Stanovení exprese markerů aktivace krevních destiček v patofyziologii trombotických stavů
Řádek, Martin ; Kvasnička, Tomáš (vedoucí práce) ; Dulíček, Petr (oponent) ; Říhová, Lucie (oponent)
Úvod/Cíle: Trombofílie, tedy zvýšená dispozice ke vzniku žilní a arteriální trombózy představuje komplexní onemocnění zapříčiněné mimo jiné i poruchami krevních destiček a endotelu. Cirkulující endotelové buňky (CEC) a endotelové progenitorové buňky (EPC) jsou popisovány jako markery poškození a dysfunkce endotelu, respektive jako markery jeho obnovy u mnoha nemocí, včetně trombotických komplikací. Jejich význam u pacientů se známou trombofílií však dosud ještě nebyl zkoumán. CEC i EPC představují extrémně vzácné buněčné populace vyskytující se v periferní krvi. Proto k jejich identifikaci a kvantifikaci je použití výhradně standardizovaných a citlivých metod zcela nezbytné. Cílem práce bylo identifikovat a kvantifikovat CEC a EPC v periferní krvi pacientů s vrozenými trombofiliemi a zhodnotit jejich význam jako markerů aktivity endotelu a krevních destiček v souvislosti s rizikem vzniku či rekurence trombózy. Metody: Analýza počtu CEC a EPC v periferní krvi pacientů s trombofiliemi s nebo bez historie trombózy a pacientů s akutní trombózou byla provedena metodou vícebarevné průtokové cytometrie. Referenční hodnoty CEC a EPC byly stanoveny na skupině zdravých kontrol. Pacienti s hematologickými malignitami po vysokých dávkách chemoterapie a pacienti s akutním infarktem myokardu byli použiti jako...
|
|
|
The characterization of blood platelet cellular prion protein
Broučková, Adéla ; Holada, Karel (vedoucí práce) ; Matěj, Radoslav (oponent) ; Suttnar, Jiří (oponent)
Souhrn Centrálním dějem při vzniku transmisivních neurodegenerativních prionových chorob je konformační změna buněčného prionového proteinu (PrPc) na patologickou isoformu (PrPsc). V současnosti jsou už známé čtyři případy přenosu jedné z prionových chorob, variantní Creutzfeldt-Jakobovy choroby, krevní transfúzí. Porozumění vlastnostem a chování PrPc na krevních elementech je proto velmi důležité. Tato práce se zabývá buněčným prionovým proteinem na krevních destičkách. V první části práce jsme charakterizovali PrPc krevních destiček jako protein ukotvený glykosylfosfatidylinositolovou kotvou, který je schopný vázat měďnaté ionty prostřednictvím N-koncové oktapeptidové repetice. Zjistili jsme, že ze tří možných glykoforem PrPc převládá na destičkách diglykosylovaná forma proteinu. Prokázali jsme, že PrPc krevních destiček není resistentní k proteinase K, čímž se odlišuje od patologické formy proteinu. Potvrdili jsme, že krevní destičky i erytrocyty nesou nezanedbatelné množství PrPc, a mohou se tak stát zdrojem infektivity při přenosu prionových chorob krevní transfúzí. V druhé části práce jsme detailně popsali lokalizaci PrPc v krevních destičkách. Pomocí fluorescenčního značení jsme ukázali, že se PrPc nachází jak v -granulích tak na cytoplasmatické membráně. Většina PrPc krevních destiček je součástí...
|
|
|
Protidestičkové účinky flavonoidů
Kopková, Nikola ; Mladěnka, Přemysl (vedoucí práce) ; Jirkovský, Eduard (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakologie a toxikologie Student: Nikola Kopková Školitel: doc. PharmDr. Přemysl Mladěnka, Ph.D. Název diplomové práce: Protidestičkové účinky flavonoidů Najviac zastúpene antioxidanty v bežnej potrave sú flavonoidy. Vykazujú antioxidačné a antiagregačné účinky a iné pozitívne pôsobia na kardiovaskulárne ochorenia. Flavonoidy sú sľubnými kandidátmi byť protidoštičkové lieky. Hoci niekoľko mechanizmov zodpovedných za protidoštičkový účinok bolo zverejnených len niekoľko bolo doložených publikovanými štúdiami. Inhibícia agregácie krvých doštičiek flavonoidmi je reverzibilná, čo je ďalším dôležitým faktorom. Údaje o agregáciach vyvolané trombínom sú kontroverzné, niektorí tvrdia, že flavonoidy nemajú žiaden účinok, iní, že majú pozitívne účinky. (U kvercetinu a genisteinu bola tiež pozorovaná inhibícia agregácie navodená thrombinom). Vplyv na kyselinu arachidonovú v agregačnej kaskáde je dobre zdokumentované, ale existuje niekoľko nezrovnalosti vyplývajúce z použitia rôznych materiálov. Ďalšie mediátory agregácie sú fosfolipáza A2, ktorá hrá kľúčovú úlohu v tvorbe zápalových mediátorov. V tomto prípade bolo ukázané, že hlavne genistein je schopný inhibovať jak fosfolipázu A2 tak agregáciu navodenú kyselinou arachidonovou. Podľa...
|
|
|
The characterization of blood platelet cellular prion protein
Broučková, Adéla ; Holada, Karel (vedoucí práce) ; Matěj, Radoslav (oponent) ; Suttnar, Jiří (oponent)
Souhrn Centrálním dějem při vzniku transmisivních neurodegenerativních prionových chorob je konformační změna buněčného prionového proteinu (PrPc) na patologickou isoformu (PrPsc). V současnosti jsou už známé čtyři případy přenosu jedné z prionových chorob, variantní Creutzfeldt-Jakobovy choroby, krevní transfúzí. Porozumění vlastnostem a chování PrPc na krevních elementech je proto velmi důležité. Tato práce se zabývá buněčným prionovým proteinem na krevních destičkách. V první části práce jsme charakterizovali PrPc krevních destiček jako protein ukotvený glykosylfosfatidylinositolovou kotvou, který je schopný vázat měďnaté ionty prostřednictvím N-koncové oktapeptidové repetice. Zjistili jsme, že ze tří možných glykoforem PrPc převládá na destičkách diglykosylovaná forma proteinu. Prokázali jsme, že PrPc krevních destiček není resistentní k proteinase K, čímž se odlišuje od patologické formy proteinu. Potvrdili jsme, že krevní destičky i erytrocyty nesou nezanedbatelné množství PrPc, a mohou se tak stát zdrojem infektivity při přenosu prionových chorob krevní transfúzí. V druhé části práce jsme detailně popsali lokalizaci PrPc v krevních destičkách. Pomocí fluorescenčního značení jsme ukázali, že se PrPc nachází jak v -granulích tak na cytoplasmatické membráně. Většina PrPc krevních destiček je součástí...
|
|
|
Problematika vyšetření počtu trombocytů se zaměřením na automatický počet krevního analyzátoru
LEVÁK, Pavel
Prvotní metody stanovení počtu krevních destiček byly nepřesné a nereprodukovatelné. Bylo však navrženo několik metod s cílem překonat tyto problémy stanovení. Záměrem této práce je některé tyto metody stanovení destičkového počtu představit a poukázat na jejich výhody a nevýhody v klinické praxi. Praktická část je zaměřena na porovnání výsledků metody manuálního stanovení mikroskopem s metodou automatického stanovení hematologickým analyzátorem a to na základě nashromážděných dat. Rovněž zdůrazňuje vliv použitého antikoagulačního činidla (EDTA, citrát) na výsledný počet krevních destiček. Tato skutečnost umožňuje odhalit pseudotrombocytopenii s výskytem 0,1 % v běžné populaci.
|
host ::
RSS.